Jste zde:  
||
||
||
Akce v domově seniorů

Ostatní

Akce v domově seniorů

Předváděcí akce v domově seniorů 17.2.2010

Opět jedna zdařilá akce v propagaci novofundlandského plemene.

Ve středu 17.2. jsme byli s našimi pejsky na již tradiční návštěvě v Domově pro seniory Elišky Purkyňové na Praze 6.Tentokrát jsme se sešli v této sestavě: Věra Čermáková s Badem s Dumasem, já s Mirkem a Arani / Arča tráví vždy celé dopoledne u Mirka v práci / a Zdena Havlínová, která obětavě přijela i bez svých psů / Baryna hárala a Dačiho pokousal staford od sousedů, tak musel také zůstat doma /.Pomohla tedy alespoň Věře s jedním psem. Náš příchod nejdříve trochu vzbudil rozpaky, protože jsme sice měli ohlášený termín na 17.2., ale  v Domově s námi počítali až druhý den. Tak co teď ? Do klubovny se sice scházeli obyvatelé Domova, ale ne na „pejsky“ , nýbrž na kurz keramiky. Vše se ale podařilo vyřešit : nejdříve se s pejsky pomazlili a potěšili  účastníci kurzu a my jsme se potom jednotlivě rozešli do různých pater Domova, abychom navštívili i ty, kteří o nás nevěděli. My dvě s Arani jsme šli do malé klubovničky, kde na nás čekali jeden pán a tři paní. Celou dobu jsme si krásně povídali, Arani se ke každému tulila a očividně všichni byli spokojeni. Čas rychle utekl a nastalo loučení, při kterém se objevila i nějaká slzička. Poděkovala jsem za milé přijetí a slíbili jsme si, že se rozhodně nevidíme naposledy. Venku jsem Arču předala Mirkovi, aby ji vzal domů a já jsem spěchala na Vinohrady za svojí maminkou, která se zrovna ten den stěhovala a doma jí v tu dobu „řádili „ stěhováci.

Radka Víchová

Návštěva v domově seniorů se stala již téměř pravidlem.Přivítání je vždy velmi milé a jak my tak i naši čtyřnozí miláčci se na tyto dny těšíme. V téměř v nezměněném složení, to jest Věra Čermáková s Badem a Dumasem, Radka Víchová s Arankou a má maličkost Zdena Havlínová bez psů. Původně jsem chtěla vzít jak Dačiho tak i Barynku, ale nakonec jsem pracovala s Badem. Barynka začala hárat a Dačik si lízal rány po kolizi se stafordem. Návštěva tentokrát probíhala na pokojích klientů. Bylo to více osobní, každý měl psa alespoň chviličku pro sebe, senioři vzpomínali na pejsky svého života, byla vidět radost z naší návštěvy. I když Bad není můj pes, práce s ním byla skvělá, nechal se sebou manipulovat, byl naprosto vyrovnaný a citlivý k seniorům. Ani po 2 hodinách to nevypadalo, že by jsme se dostali dnes domů. Nakonec jsme přislíbili co nejdříve další návštěvu a pak jsme byli propuštěni. Jestli tímto článkem někoho oslovím a chtěl by se k nám v budoucnu přidat, budeme rádi.


Zdena Havlínová

 

Vytisknout E-mail