Letos jsem se poprvé zúčastnila výcvikového tábora v Dobřanech. Spolu s novofudlanským psem Dačim jsem vzala s sebou i manžela a našeho caparta Vendu...
Trochu jsem se obávala, jak přežije tento týden manžel, když já budu během dopoledne cvičit s Dačim. Ale mé obavy byly zbytečné. Lidé, kteří se sešli, se ukázali nejenom jako nadšenci pro novofundlandské psy, ale i zábavní a milí človíčci. Vytvořila se správná parta.
Celý týden byla dobrá nálada ať již při výcviku, nebo při večerním posezení v klubovně. Díky Petru Šimkovi, který se nám celý týden věnoval, jsme se můj pes i já mnohému naučili.
Jediné, co mne trochu překvapilo, byla nižší účast, než jsem očekávala. Proto bych byla ráda, aby ti, kdo letos váhali, zda se zúčastnit, brali tento můj příspěvek zároveň i jako pozvánku na další ročník. Už se všichni těšíme na příští Dobřany.
Zdeňka, Mirek, Venoušek Havlínovi a pes Dači
