Štěně může projevovat určité poruchy chování, které dříve nemělo. Čtyři nejčastější problémy jsou níže vykresleny v charakteristických situacích.

Úzkost
U štěněte je hra normálním životním projevem. Pokud si nemůže nebo nemá s kým hrát, zvláště v době Vaší nepřítomnosti, začne projevovat při odloučení úzkost. Odreagovává si svůj citový stres různými projevy: pokud je ponecháno o samotě, ničí nábytek nebo sedadla auta, "dělá loužičky", bez ustání štěká. Štěně se takto nemstí za Vaši nepřítomnost, jen se zatím nenaučilo být samo.

Znehybnění
Odchod z první rodiny je pro něj zkouška, kterou normální štěně kompenzuje svou zvědavostí, která jej vede k seznamování s novým majitelem a novým způsobem života.
Štěně, které trpí „ inhibicí", neopouští prostory pod nábytkem, několik dní po příchodu si odmítá hrát, nechat se pohladit nebo jíst ve Vaší přítomnosti.

Strach
Štěně musí prožít mnoho různých situací: procházku ulicí, cestu autem, setkání s jinými zvířaty... Pokud se tak nestane, má velké problémy s přivykáním na nové situace. Například je-li vystaveno pronikavým hlukům v hustém provozu, ve snaze tomu uniknout může propadnout panice. Štěně zachvácené hrůzou může při útěku způsobit nehodu, nebo naopak odmítne se hýbat.

Agresivita
Není-li štěně dostatečně přivyklé na setkání s různými lidmi, může způsobit velkou nepříjemnost. Nezvyklé pohyby nebo pachy jej mohou přimět k tomu, že zapomene na „ dobré vychování". Pokud štěně nemá možnost utéci, může se stát útočným. Vyrůstá-li štěně ve styku s lidmi různého stáří, omezíte rizika tzv. „štípnutí".
Toto narušené chování je možné léčit, léčba je ovšem často dlouhá a obtížná. Je mnohem snazší předejít případným problémům včasnou socializací.

Co je to socializace?
Stejně jako u dětí, vývoj mozku štěněte není ukončen porodem, ale pokračuje ještě několik týdnů po narození. Proto je nezbytné, aby Vaše štěně bylo vychováváno v prostředí podporující jeho rozvoj. Takzvané období socializace začíná okolo 6. týdne a končí přibližně 12. týden.

Čtyři určující zkušenosti mezi 6. a 12. týdnem

Zkušenost s ostatními psy a blízkým okolím
Při narození se štěně neidentifikuje jako pes. Neví jak se má chovat. Jeho matka mu slouží jako model. Proto jej v průběhu tohoto kritického období musíte přivyknout na jiné psy, kočky, osoby různého pohlaví. Tyto různorodé kontakty usnadní klidné soužití s Vaším okolím.

Zkušenost s dorozumíváním
Psi mezi sebou komunikují prostřednictvím štěkotu, postoji a vyměšováním chemických látek. Pro úspěšnou komunikaci s lidmi je nutné Vaše štěně naučit spojení určitého slova s určitou situací. Vaše intonace a výraz jsou důležité, jako Vaše slova. Období socializace je nejlepší chvílí pro stanovení způsobu komunikace.

Poznání hierarchie smečky nebo rodiny
Protože pes je společenský tvor, přirozeně se podřídí dominantnímu jedinci, který jej ochrání před útoky z okolí a zároveň jej uklidní.
Aby se Vám spolu dobře žilo, je prvořadé, aby Vás pes vnímal jako autoritu. Bude tak vyrovnanější a budete ho snáze učit.

Naučení se "zastavenému kousnutí"
Obzvlášť v období socializace se štěně při hře učí, aby neblížilo, když kouše. Tím se předejde vážným zraněním, protože později vyroste a zesílí.

Několik rad pro snazší výcvik štěněte...

• Vyhraďte Vašemu psovi klidný a pohodlný kout, kam jej pošlete, když udělá nějakou hloupost.
• Nikdy jej tam nesmíte pronásledovat. Samotný fakt, že jej tam vykážete, upevňuje Vaši pozici.
• Zakažte mu určitá místa jako např. Vaše oblíbené křeslo a hlavně ložnice. Váš pes musí vědět, že to jsou důležitá místa ve Vašem životě. Tím mu zároveň dokážete své dominantní prosazení.
• Váš pes musí jíst až po Vás a nesmí loudit u stolu.
• Navykněte štěně na to, že jej převáží, kartáčují a dotýkají se ho různí lidé. Seznamte jej s Vaším autem, když stojí a pak jej vezměte na krátké projížďky. Neplísněte ho, když zvrací, možná trpí nevolností v jedoucím autě. Tento problém většinou mizí s věkem nebo se dá ovlivnit léky.

Štěňata lze vakcinovat proti třem pro ně nejnebezpečnějším nákazám - psince, parvoviróze a koronaviroze - již od 6 týdnů věku.