Letošní podzimní ASAP nebyl jen o výchově, výcviku a výživě, tedy o základních věcech, jaké Novofundlandský pes ke svému zdárnému vývoji potřebuje. Rodina Víchova, (členové Novofundland Klubu ČR),  nabídla velmi zajímavé zpestření již zaběhnutého programu.

Radka Víchová, kterou převážná většina z nás zná jako úspěšnou cvičitelku mohutného Bertíka, pracuje prakticky celý život ve zdravotnictví. Vždyť také na letošním letním soustředění u moře v Chorvatsku, nám se svými zdravotnickými zkušenostmi a vybavením úspěšně kryla záda.

Méně známá je již skutečnost, že s cvičením Bertíka vlastně začala dcera Kateřina, než se nakonec začala věnovat své profesionální kariéře. Jelikož jablko nepadlo daleko od stromu, měla mladá Katka svůj dlouhodobý sen a cíl - záchranařinu, který si také cílevědomě nakonec uskutečnila a tak v současné době působí jako záchranář u záchranné služby Praha-západ. Obě tedy přišly s nápadem v rámci ASAPu udělat praktickou předváděčku záchrany nikoliv vodní, ale pozemní. Nestačí totiž jenom tonoucího dostat na břeh, ale je potřeba tuto jeho záchranu důsledně dotáhnout do úspěšného konce. Jinak totiž celá záchrana pozbývá smyslu. Proto nezůstalo jenom u předváděčky, ale pokračovalo se i s praktickou výukou. Vzhledem k tomu, že BAG-RHV, se kterým dlouhodobě spolupracujeme ve výcviku vodní záchrany od prvopočátku bazíruje na tom, že při výcviku nejde jenom o práci, kterou Novofundlandský pes je schopen vykonávat, ale klade důraz také na to, aby psovod a Novofundlandský pes byli týmem. Protože psovod musí být také schopen udělat vše potřebné pro zajištění základních životních funkcí zachraňované osoby, přišla nám tato nabídka obzvláště vhod.

A jaká tedy byla skutečnost?

Po skončení výcvikové práce ve vodě a jejím zamknutí, jsme se v sobotním odpoledni přesunuli od jezera před restauraci. Na zemi ležela zdravotnická figurína, zvaná „Andula" u které klečela Radka Víchová, naprosto věrně a procítěně předvádějící paní v situaci, kdy zkolaboval na ulici její manžel. Její herecký výkon byl tak dokonalý, že všichni okamžitě zpozorněli a ztichli tak, že byl slyšet i její telefonický rozhovor s centrálou záchranné služby na č.150, včetně všech telefonických rad, jak zjistit stav a zabezpečit první pomoc, než dorazí pomoc lékařská. Na jejich základě pak Radka skutečně začala s oživováním srdeční masáží a umělým dýcháním. Vzápětí již se spuštěním majákem přijíždí, dnes již  „historická" sanitka Š 1203, s originálním vybavením, včetně kyslíkové soupravy a všeho ostatního, co k sanitce patří. Vybíhá posádka vozu Kateřina Víchová spolu se svým kolegou Michalem Milbauerem ze záchranné služby ZSASČR Praha-západ, hbitě přebírají resuscitaci Anduly a po úspěšném oživení ji nakládají do vozu a odjíždějí...

 

I když se nejprve někteří ostýchali, po tomto úvodu nebyl téměř nikdo, kdo by si při následném praktickém výcviku sám osobně nezkusil, jak se takové oživení dělá a co mu musí předcházet. Katka nejprve podrobně a hlavně názorně vysvětlila, jak se ověří dech i tep zachraňované osoby a hlavně jak uvolnit dýchací cesty. Každý si pak vyzkoušel celý průběh oživování. Jak po rozepnutí oděvu vložit napnutou ruku přes ruku mezi prsní bradavky, jak vždy 30x rychle stisknout hrudní kost, jak následně 2x vdechnout z úst do úst a tak stále dokola...Kontrolní světélka Anduly signalisovala, zda je stisk dostatečný a přitom však přiměřený i zda-li je na správném místě hrudníku. Po jejím oživení zachránce přešel k nácviku uložení pacienta do stabilisované polohy, aby posléze, po desinfekci úst Anduly, na jeho místo nastoupil další adept.

 

Tréning stabilního uložení pacienta měl na starost Michal Milbauer - pacient i instruktor v jedné osobě. U ležícího pacienta pokrčit a nazvednout nohu v koleni, podložit jeho ruku pod zadek, za druhou ruku jej přetočit na bok a tuto ruku podložit pod jeho tvař při současném záklonu hlavy, a tak znova dokola, až jsme se všichni vystřídali.

 

Následovala ještě ukázka a vysvětlení nahození dechu u dětských pacientů a najednou byl konec. Co dodat?

Za Novofundland Klub ČR velké poděkování Radce i Bc. Kateřině Víchové DiS a Michalu Milbauerovi za bezvadnou instruktáž. Firmě MANDISAN,  (http://www.mandisan.cz, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.),  za  přivezení, zapůjčení a předvedení potřebné techniky, včetně sanitního vozu z jejich sbírek. Bez tohoto sponzorského přispění by toto školení nemělo ani zdaleka takový efekt. A samozřejmě také děkuji i všem zúčastněným.

Jiří Janda

foto:JJ

 

Praktická rekapitulace:

 

Zachraňujeme-li,  je třeba:

1. zjistit  dech - poslechem, ověřením pohybu hrudníku (rukou, pohledem)

2. prsty následně sjedeme na krku stranou od ohryzku a zjistíme tep

3. Ne-li tep hmatný, zahájíme nepřímou srdeční masáž na hrudní kosti mezi bradavkami, vždy 30x (tempo 100/min) a následně

4. Zakloníme hlavu, (předtím jsme ověřili průchodnost dýchacích cest), stiskneme nos pacienta, ústy obejmeme jeho ústa a 2x vdechneme do jeho úst.

5. A tak dokola pokračujeme až do příjezdu záchranné služby.

6. Mezi tím přivoláme nejen záchrannou službu, ale i někoho z kolemjdoucích na vystřídání, neboť takováto záchrana je skutečně velmi namáhavá činnost

7. Pokud má pacient hmatný tep a dýchá, uložíme jej do stabilisované polohy na bok, event. jej přikryjeme, abychom zamezili ztrátě tepla a vyčkáme příjezdu lékařské pomoci