Jaká byla Hostouň 2014?

Letošní vycvikové soustředění bylo naplánováno v tradičním termínu na konci 1. srpnové dekády.Očekávali jsme, že kromě toho, že se naši pesani zase něco přiučí, budeme moci relaxovat, něco ugrilovat, popít pivečko, zahrát si a něco zazpívat, zkrátka užít si to. Trochu nás proto zaskočila, den před odjezdem, jakási zmatečná zpráva,

že točené pivo jaksi nebude, neboť Tomáš Mysliveček ho nemůže přivézt, takže si máme vzít ssebou lahváče.

V duchu hesla: „Toho Bohdá nebude, aby český člověk hubu sušil!“ , jsme se neprodleně domluvili a přerozdělili si úkoly s tím, že styčný bod bude u nás na kopci. Hynek Piskač k nám přivezl dva sudy Gambáče, Mirek Vích zajistil naplnění plynové bomby a přivezl k nám i pípu, kterou měl původně vézt. Z pracovních důvodů totiž on sám mohl přijet až v pátek. Naložili jsme ve čtvrtek plný bednabus, přibrali fenu Regan a hurá na Hostouň. Mezi tím Petr Šimek připřáhl u Víchů vlek se stany, stoly a lavicemi a zamířil stejným směrem.

Když jsme v podvečer dorazili, čekalo nás příjemné překvapení. Ne že by jsme byli poslední, ale už během dne se ve čtvrtek sjelo u rybníka lidí a fudláků habaděj. Počasí se tvářilo přívětivě, i když prognóza slibovala na víkend vražedná vedra.

V pátek dopoledne začal pod vedením Petra nejprve jako obvykle základní výcvik na suchu. No nebyla to žádná sláva. Až na pár mazáků, kteří vědí co je to cvičák, jako byl Navaro, Arani, Becky a samozřejmě včetně veterána Dastíka, to vypadalo, že jsme již tradičně mistři opětovných začátků. Některým z nás to dělalo nejprve trochu těžkou hlavu, ale naši psi se docela dobře bavili. Petr to celé nesl statečně, i když z některých jeho poznámek se dalo ledasco vytušit, co by jsme si zrovna za klobouk nedali.

První nástup	Vpřed!	K noze!	Příprava odložení	Lehni!
Odložení	Drž aport!	Obraty...	Obraty...	Leh

Jak slunce stoupalo, klesala ochota psů něco dělat (a naše též) a těšíce se na odpoledne ve vodě, jsme rádi uvítali rozchod. Odpolední vodní výcvik, dá-li se to tak vůbec nazvat, se svými výkony příliš nelišil od dopoledne na suchu. Vypadalo to, že výcvik v Hostouni bude pěkná tryzna. Nicméně večerní posezení nám zase vylepšilo náladu. Výsledek byl, že jsem ráno mírně zaspal a proto mě ve výcviku s Regan zastoupila žena. No zastoupila není to pravé slovo, protože její cvičitelské výkony byly podstatně lepší, než moje. Asi projevila ta letitá praxe, jak cvičí i mě. A tak jsem převzal od ní místo psa foťák, a už jsem po zbytek pobytu u něho zůstal.

Vzal jsem foťák a ...	Aport	1.aport
Vašek	Regan aport!	Aport? Neé..	Vše vidíme	My taky!
Nástup	Vpřed! Nebo..	dostaneš pasana	Já to ušlapu!	Ta byla šikovná!
Ori	Nástup	Pokus ve dvou	Regan, ke mě!	Radši to skočím
Ori, viděl´s to?	Ori, vpřed!	Ukážu ti to..	Myslel to vážně?	No když jinak nedáte..
Bubo, pozorovatel	Artush	Zvládneme to?	Ukážu ti,	jak na to!
Kam zmizel?	Jdu za ním!	Navaro, vpřed!	Napodobování dělá divy!	Nejdřív Ti to ukážu
Odrazíš se,.	a zalomíš...	Hlavně si zachovat chladnou hlavu :-)	Bubo, byl´s taky šikovnej!	Je tu krásně!

 

Počasí přálo nejen nám, ale i psům, neboť předpověď rosničkářů na tropická vedra s následnými bouřkami se bohudík nevyplnila. Po sobotní dopolední přípravě na suchu byla do odpoledne pauza, kterou někteří využili, pod vedením paní Jandové, na nácvik výstavního předvádění. Bylo vidět, že na to výstavní ovládání psů má grif a tak ji poslouchali během předvádění i ti psi, kteří své pány při výcviku nebrali zas až tak moc vážně a nyní se vystavovali jak pany. Inu jak říkám ta praxe z výcviku se nezapře. U některých psů to dokonce vypadalo, že umět se vystavovat jim jde podstatně lépe, než klasický výcvik, nebo jim dělá při nejmenším větší potěšení.

Odpolední práce ve vodě byla podstatně lepší, než předchozí den a začalo to pomalu vypadat, že ta přemíra snažení tu a tam přinese přeci jenom nějaké ovoce a obětavá snaha Petra, něco naučit nejen psy, ale zejména jejich pány, nepřijde úplně vniveč. Měli jsme z toho radost, kterou nám nezkazila ani skutečnost, že večer došlo pivo i ve druhém sudu. Škoda jen, že letos nikdo nepozval zahraniční účastníky, tak jako jiné roky.

V neděli dopoledne, kdo chtěl a vydržel, tak ještě dopilovával cvičení ve vodě. Následně jsme sbalili stany a technické zázemí, uklidili areál, aby po nás nezbyl nepořádek a bylo se kam zase vracet. Po obědě byly rozdány účastnické listy a hurá domů. Odjížděli jsme s hřejivým pocitem, že se sešla prima parta, která se dobře bavila, která obětavě a přitom nenuceně spolupracovala, měla si o čem povídat a bude nejen ráda vzpomínat na těch příjemných pár dnů, ale která se i bude těšit na příště.

Takže byl to uzavřel úvodní otázkou: Jaká byla Hostouň 2014? A odpověděl bych, jak doufám za všechny z nás, jednou větou: „Prostě báječná!“

Jiří Janda

foto JJJ (fotky z 1.dne další budou časem v galerii)