Klubová výstava byla pohledem diváka velkým svátkem, konfrontací svých úspěchů, přátelskou atmosférou po celý průběh akce a nebývalou přítomností jistých celebrit. Přítomností presidenta amerického Klubu, zástupců Kanadského konsulátu, starosty městské části Prahy a šéfredaktorky kynologického časopisu Pes.

Už úvod s “klubovou hymnou”, přípitek poskytnutý všem zúčastněným a presentace daru amerického rozhodčího dali tušit jistou svátečnost klubovky. Je pohledem rozhodčího už zajímavá přípravou akce s nasazením dvou rozhodčích ve dvou dnech k posouzení téměř stejných psů a tedy jistou konfrontací přístupu k plemeni.

I ve zpracování dat přímo počítačově a na místě není obvyklé na jiných výstavách s plným servisem kruhového personálu. Ani možnost přímo z kruhu pomocí mikrofonu a výborného ozvučení presentovat jednotlivce divákům není vždy obvyklé.

Velkým přínosem jistě bude i natočený videozáznam a rozhovory přímo z kruhu s výkladem a překladem zahraničního kolegy p. Freye. Ten se navíc presentoval výbornou ukázkou, jak se psem, byť mu zcela neznámým a "syrovým", pracovat a předvádět ho! Je to jistá, potřebná pobídka handlerům. Sám jsem si v kruhu moc nestěžoval, ale ona nepřipravenost psa a předvádějícího oslabuje výsledek chovatelského snažení, pokud chybí presentace.

Sám si myslím, že klub se předvedl. A dobře. Vždycky je to týmová práce a mnohdy ta mravenčí, která pak ani nevyzní a není jí nikdy dost. A mraky, které hrozily, se rozpustily nejen na obloze. Myslím si, že i ty, které v myslích těch, co nestáli nejblíže vrcholům na podstavci vítězů odezněly. Prostě věřme, že bude příště líp!

Já mohu jen poděkovat za pozvání, spolupráci v kruhu a za to, že jsem směl být přímo u toho...